pondělí 11. října 2010

Bydlení na Tchaj-wanu


Pokud máte dotazy/zkušenosti s bydlením v Taiwanu, přispějte:)

Závěrečná zpráva ze studijního pobytu na Taiwanu
V rámci univerzity nám bylo nabídnuto bydlení na kolejích. Tuto možnost jsme ale nevyužili. Bydlení na kolejích je řízeno přísnými pravidly. Musíte být například každý den do 22.00 doma. Vstup do kolejní budovy se ve 22.30 uzamkne a otevře se až ráno. V noci nefunguje internet a další podobná omezení. Rozhodli jsme se, že si pronajmeme byt. Měli jsme štěstí. Jeden člen naší “Wenzao skupiny“ jel na Taiwan o něco dříve a spolu se svou taiwanskou kamarádkou nám byt našel. Děkujeme J Byt se nacházel kousek od univerzity. Bydlely jsme tam 3 holky. Každá jsme měla svůj pokoj plus jsme sdílely prostorný obývák a kuchyň. Za celý byt jsme platily 12 tisíc NTD plus poplatky za vodu a elektřinu. Na osobu to pak vycházelo v přepočtu asi tak 2700 Kč na měsíc.

O hledání bydlení a navíc něco o řidičáku:))

Bydlení na Taiwanu
Pronájem bytu v Taipei je poměrně levný. Pokud byste chtěli bydlet sami, pohybuje se cena se všemi poplatky kolem 5000-7000 Kč/měsíc v centru. Potom platí, že čím dále od centra, tím je cena nižší (např.: 2000Kč/měsíc). V centru města se však sdílet bydlení s místními mladými lidmi nebo s jinými cizinci a to pak vyjde mnohem levněji. Je však nutno upozornit, že zejména v centrech měst jsou pokoje velmi malé a často v bytě není kuchyně. Absenci kuchyně nicméně vyvažuje výborná dostupnost levných restaurací (40-60 Kč za slušné jídlo + zadarmo čaj, polévka a rýže).

Hotely jsou v Taipei naopak docela drahé a nemívají to nejlepší ohodnocení. Proto doporučuji shánět si informace a nabídky k ubytování ještě před příletem na Taiwanem. Nejoblíbenější internetovým informačním portálem pro cizince na Taiwanu jsou stránky www.tealit.com.

RSS zdroje blogů o Taiwanu


Začal jsem dávat dohromady RSS feedy blogů Čechů na Taiwanu, kteří tam většinou studují. Pokud najdete další, přidejte je! Všechny jsou moc zajímavé:)) Dozvíte se tam o bydlení, o jak vyřídit řidičák a spoustu dalších užitečných postřehů... To nejdůležitější je ovšem možnost tyto lidi oslovit. Spousta blogů zanikne nebo jsou málo aktualizované, protože se nikdo na nic neptá a přitom se najde jistě spousta lidí, které nesmírně zajímají podrobnosti o čemkoli.

Právě tito blogeři by měli být jedni z členů Neoficiálního konzulátu:D

...mimochodem už dlouho marně hledám pořádnou RSS webovou čtečku pro Blogger - tak výchozí má schopnosti mamuta:-/ A pár dalších, co jsem vyzkoušel na tom nejsou o moc lépe... Většinou spíš nefungují. Nic moc. Spíš nic, než moc.

IT čtvrť Taipei: kde se hardware prodává jako zelenina


Tento článek je zprávou o vysněném světě každého, kdo má počítač jako trvalé bydliště:) Není o obchodu s počítači, ani o ulici krámků, ale v třímiliónové Taipei najdete celou čtvrť, kde seženete od počítačů úplně všechno. Jedna prodejnička vedle druhé. Jako u nás bývají v hypermarketech vystavěny pyramidy z konzerv hrášku, v Taipei je dělají z grafických karet, které ještě ani nejsou na trhu:D Kdo by se tam nechtěl aspoň podívat...

Zajímalo by vás, jak to v Taiwanu vypadá s technologiemi? Jaký počítač tak má průměrná domácnost a jak se užívání technologií v místě, kde se vyrábí, liší od nás? Zatím se mi nepodařilo tu čtvrť ani najít (pokud víte víc, určitě napište!) a to jsem se projížděl v Google Street View hodně dlouho:)) Řeknu vám, je to zážitek sám o sobě!



Zvětšit mapu

neděle 10. října 2010

Tchaj-wanské zprávy


Jednu z věcí, kterou na našem zpravodajství opravdu nesnáším jsou zprávy typu "jsme pupek světa". Všude ve světě letí nějaká velká zpráva, u nás vždy dominuje Gross nebo Paroubek... Pokud by jste hledali zpravodajství jednotlivých zemí, najdete jen malé trosky. Víte, co se děje v Taiwanu? Těžko - a nikdo nemá šanci se to dozvědět, vždyť většinou netušíme ani co se děje v EU.

Ano, nejsme Británie a nemáme skoro nikde své bývalé kolonie, ani jiné oblasti zájmu, ale žijeme ve světě spolu s mnoha dalšími lidmi a vůbec nic o nich netušíme... Já bych s chutí vyměnil půl tuny domácího zpravodajství za dění v jednotlivých zemích. Úmyslně píšu "jednotlivých zemích", protože "zpravodajství ze světa" jsou většinou jen přebírané zprávy západní civilizace:) Nic proti ní nemám, ale opravdu mne zajímá, co se děje v Japonsku - a když jsme u toho: i na Taiwanu. Chci být s touto zemí v kontaktu stejně jako s dalšími a k tomu vede jediná cesta: pokud bude dost velký zájem, stačí pár nadšenců, dost čtenářů a vyroste samo:)

Pokud se třeba dívám na Taiwanské vydání Google News, kterému se s překladačem dá rozumět., právě byl v Taiwanu zdražen benzín a díky zpravodajství 香港電台 jsem se dozvěděl o katastrofě v Maďarsku...

Takže: kolik je v České Republice lidí, které zajímají Taiwanské zprávy?:)

Jak žít v Tchaj-wanu


Co myslíte - je vůbec možné se prostě sbalit a přestěhovat se do jiné země? Zde bych se chtěl postupně zabývat tím nakolik to možné je:) Představte si vyšší stupeň panevropanizmu: že by nebyl rozdíl, jestli žijete v ČR nebo ve Francii nebo v Taiwanu. Něco takového bylo možné naposledy někdy ve středověku:D

To, že jsme Češi, neurčují hranice naší země. Každý stát se v dějinách bohužel vždy snažil vlastnit své občany, kteří ho živí, proto se vždy snažil všemi způsoby znemožňovat, aby se kterákoli dojná ovečka dostala z dosahu jeho daňového systému (mimochodem srovnání zdravotního a sociálního pojištění u nás a na Taiwanu je hodně komické:D). To, jak moc nás stát vlastní si uvědomíte, až když chcete třeba na rok pryč:))

Představte si ale, že by jste mohli jet kamkoli a kdekoli by jste byli, všude by bylo stejně snadné žít, jako "doma". Žádné zpáteční letenky, mohli by jste prostě jít stále vpřed. Jako kdysi bylo běžné narodit se v Čechách, jít do učení do Vídně, pracovat v Paříži a pak se vrátit zase do své domoviny. Pojďme prorazit "panworldizmus" a získejme zpět svou svobodu:))

Moc by mne zajímaly zkušenosti lidí, kteří žijí v Taiwanu. Jak sehnat bydlení, jak sehnat práci... Neoficiální velvyslanectví nabývá na významu:))

Proč ČR podléhá nátlaku Čínské Lidové Republiky a neuznává Taiwan?


Pokud jste četli článek na Wiki nebo kdekoli jinde, možná vás také zarazilo, že z Evropy uznává Taiwan - Čínskou Republiku (nikoli lidovou:D) - pouze Vatikán. Všichni víme, jak to v ČLR vypadá a mnozí z nás i obdobu tohoto režimu zažili na vlastní kůži, o to více bychom měli být citliví, jako občané, na diplomatické manipulace. Víte, že žijeme v zemi, která podléhá nátlaku ČLR?

Chtěli by jste, aby Česká Republika měla stejnou odvahu jako Vatikán? Já rozhodně ano.

Taiwanci v Čechách a Češi v Taiwanu

Je třeba založit zvláštní skupinu lidí, kteří v Taiwanu žili nebo žijí. Zvláštní zájem mám o Čechy nebo lidi česky mluvící - v Taiwanu. Tím nemyslím turistiku, ale dlouhodobý, či spíše trvalý pobyt.

Historie této myšlenky jde několik let zpět, kdy jsem měl pracovat pro jednu charitativní organizaci a v rozhovoru padla zmínka, že tato organizace mimo jiné pronajímá prostory lidem z jiných zemí, které u nás nemají své zastoupení. Jakási amatérská velvyslanectví, která vznikají svépomocí a lidé té země, kteří jsou zde již déle, pomáhají těm, kteří zrovna přijeli.

Je jedno, jestli je vaším cílem cestování, práce nebo se třeba chcete do Taiwanu přestěhovat:) To, co jsem si uvědomil, jak moc je důležité je: umožnit vůbec kontakt. Nebylo by úžasné, kdyby po celém světě byly "amatérské velvyslanectví" a kamkoli by jste přijeli, mohli by jste kontaktovat lidi, s nimiž se domluvíte, i když neumíte ani "fň":D

Nedivil bych se, kdyby něco takového již leckde existovalo, případně dejte zprávu:)) A rozhodně hlaste všechny lidi, o kterých jste slyšeli, že v Taiwanu žijí nebo Taiwanci, kteří žijí tady:D

Jak cestovat do Tchaj-wanu?


Zatím o tom nevím vůbec nic, kromě toho, že jsem četl, jak "snadno se tam dá dostat vlakem":) Rád bych, aby tento článek postupně obsahoval podrobné návody možností, jak se do Taiwanu dostat včetně všech nákladů. Kdo jste tam byl, můžete podat své zkušenosti:D Nebo je pomoci vyhledávat na netu... Našel jsem pár zmínek v diskuzích.

O tchaj-wanu



Tchaj-wan (též Taiwančínsky 台灣, tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân) je běžné označení státního útvaru, jehož oficiální jméno je Čínská republika (čínsky 中華民國, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó,hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok).
Taiwan je dnes de facto nezávislý demokratický stát. Za nezávislý (resp. stát reprezentující Čínu) jej ovšem v důsledku systematického nátlaku ČLR (která si na jeho území činí nárok) uznává jen 23 zemí (stav k dubnu 2008)[1].
Republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-taoLan-jüŤin-men (v taiwanském přepisu též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.
Od pádu dynastie Čching v roce 1911 do roku 1949 zahrnoval pojem Čínská republika celé území pevninské Číny a od roku 1945 i Tchaj-wanu, předtím okupovaný Japonskem. V r. 1949 vznikla na pevnině ČLR a vláda Čínské republiky se i s parlamentem přemístila na Tchaj-wan.

Název

Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v ČR údajně [2] upřednostňují mezinárodní přepis Taiwan před českým přepisem Tchaj-wan. Toto tvrzení je však v ostrém rozporu s webovou prezentací Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře na [3] (k 9.10.2008), kde se důsledně používají výrazy Tchaj-wan a tchajpejský. Ministerstvo zahraničních věcí je na svých stránkách méně konzistentní, přesto však na [4] nazývá stát Tchaj-wan.
Mezinárodní olympijský výbor používá k označení země anglický název Chinese Taipei [5] (čínsky 中華台北/Zhōnghuá Táiběi, česky Čínská Tchaj-pej). Tento název je považován Tchaj-wanci za urážku, hlavně pro ty, kteří nejsou Číňany a ty, kteří nebydlí v Tchaj-peji[6]. I přesto se tento název v mnoha kontextech používá, protože se na něm dokážou shodnout obě strany (Čínská lidová republika i Čínská republika). Výraz 中華/Zhōnghuá (čínský) totiž v čínštině není svázán s konkrétní zemí nebo vládou, ale spíš kulturou.

[editovat]Historie

První důkazy o lidském osidlení na ostrově Tchaj-wan se datují před 40 000 lety, počátek neolitického osídlení, snad předky dnešních domorodých kmenů, se datuje před 6 000 lety. Domorodé jazyky jsou řazeny mezi austronéské jazykyblízké jazykům obyvatel dnešních FilipínIndonésie či Nové Guineje a Polynésie. Taiwan je také považován za nástupiště migračních vln, které v období počínaje před 4 000 lety osidlily ostrovy Tichého a Indického oceánu.
Mezi 13. a 16. stol. sporadicky navštěvovali ostrov Tchai-wan čínští rybáři či piráti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali Ilha Formosa. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem aŠpanělskem.
Holanďané založili r. 1624 kolonii s hlavním městem Zeelandia na místě dnešního Tainanu. Pracovní síly dováželi z Fu-ťienu. Španělé okupovali v letech 1626–1642 severní výběžek ostrova v místech dnešního Keelongu a Tanshui.
V roce 1662 fuťienské loďstvo vedené Čeng Čcheng-kungem (Koxinga) Holanďany porazilo, ti pak Tchaj-wan opustili. Následoval pád dynastie Jižní Ming, Koxinga založil na Tchaj-wanu Království Tungning, jeho následníky byli jeho syn a vnuk. Roku 1683 ostrov obsadili Čchingové a po následující dvě století zůstával okrajovou součástí Číny.
Po prohrané první čínsko-japonské válce Čína roku 1895 postoupila v šimonosecké mírové smlouvě Tchaj-wan Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu za této situace prohlásili nezávislost jako Republika Tchaj-wan (druhá republika v dějinách Asie) a 5 měsíců vzdorovali postupné okupaci Taiwanu Japonskem.
Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem a industrializací (železnice, školy, kanalizace atd. – taiwanská architektura v období 1895–1945), tak potlačováním čínské identity, krutým zacházením s příslušníky domorodých kmenů a snahami o japanizaci obyvatelstva. V roce 1935 započal proces včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na Postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně. Čínská republika sice vytvořila místní vládu a úřady, ale obsazovala je výhradně lidmi z pevniny. Bezohledná byla také hospodářská politika Čínské republiky vůči Taiwanu. Napětí vyvrcholilo v únoru 1947, kdy došlo k tzv. Masakru 228. Následoval čtyřicetiletý výjimečný stav.
Čankajšek, od r. 1925 velitel Národní revoluční armády, r. 1926 předseda Kuomintangu a prezident.
Od 20. let probíhala v Číně občanská válka mezi Čínskou republikou a jednotlivými vojenskými veliteli.. Po r. 1927 se Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga oddělili od Národní strany (Kuomintangu). Následovala válka s Japonskem a po r. 1945 další občanská válka. Po vítězství komunistů v r. 1949 se zbytky Čankajškovy armády uchýlily na ostrov Tchaj-wan. Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené kuomintangskou armádou. Až do konce osmdesátých let na Tchaj-wanu autoritativně, systémem jedné strany, vládl Kuomintang a trval výjimečný stav.
V šedesátých letech se taiwanské hospodářství orientovalo na nové technologie a rostlo. Čankajšek zemřel v roce 1975, předsedou Koumintangu se stal Čankajškův syn Chiang Ching-kuo, v prezidentské funkci Čankajška vystřídal Yen Chia-kan (od r. 1978 pak Chiang Ching-kuo zastával i prezidentskou funkci). Následuje další hospodářský vzestup Taiwanu, od poloviny osmdesátých let je patrná postupná demokratizace společnosti a taiwanizace nižších (obecních a okresních) politických úrovní. Roku 1986 byla (v disentních podmínkách) založena Demokratická pokroková strana. Roku 1987 je zrušen výjimečný stav, 1988 zemřel Chiang Ching-kuo.
Po Chiang Ching-kuovi se stal předsedou Kuomintangu rodilý Taiwanec Lee Teng-hui. Jako Chiang Ching-kuoův viceprezident Lee současně nastoupil i prezidentský úřad. S jeho dobou je spjatá definitivní demokratizace politického života (své druhé prezidentské období nastoupil na základě přímé volby) a usilovná snaha dosáhnout mezinárodního uznání Taiwanu.

[editovat]Politika

Podobně jako vláda ČLR považuje Tchaj-wan za svou odpadlickou provincii, tak i tchajwanská vláda tvrdila, že ona je reprezentací Číny, jen dočasně ztratila kontrolu nad částí svého území. Vedle „federální“ vlády v Tchaj-peji existují ještě vlády dvou provincií, které však mají pouze symbolický význam. Ve „federálním“ parlamentu zasedali poslanci, zvolení před r. 1949 za pevninské provincie (zrušen v r. 2005 po jeho ovládnutí Demokratickou stranou). Od devadesátých let 20. století ovšem politici na Tchaj-wanu od doktríny „jedna Čína“ upouští a někteří otevřeně žádají mezinárodní uznání dnešní nezávislosti Tchaj-wanu de facto. Tím vyvolávají ostré reakce nejen u konzervativní části příznivců Kuomintangu či jeho odnoží Nové strany a Strany lid především, ale hlavně u komunistické vlády ČLR.
Čínská republika byla jako vítězná mocnost 2. světové války zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti. Toto členství jí zůstalo i po prohře v občanské válceSSSR se na protest dlouho neúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti OSN (mj. tím umožnil vojenský zásah vojsk OSN v Jižní Koreji). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy USA navázaly diplomatické vztahy s ČLR. Tchaj-wan byl v OSN a Radě bezpečnosti nahrazen ČLR v roce 1971. Čínská republika je v současné době v důsledku nátlaku ČLR oficiálně uznávána pouze 23 státy. Z evropských států ji uznává pouze Vatikán; v letech 1999-2001 ji uznávala Makedonie.
Seznam států světa, které mají k současnému datu oficiální diplomatické styky s Čínskou republikou (s daty jejich navázání):

[editovat]Členské křeslo Číny v OSN

Čína, zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z pěti zakládajících členů OSN. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24. října 1945. Výsledkem občanské války, která v Číně probíhala, vláda Čínské republiky ovládaná Kuomintangem uprchla v roce 1949 z pevniny na ostrovTchaj-wanKomunistická vláda vyhlásila 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu (a dalších ostrovů, které nespadají do provincie Tchaj-wan) bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala jurisdikci pevninská Čína. Dne 25. října 1971 byla schválena rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758, která odebrala Čínské republice statut legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že Čínská republika byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena Rady bezpečnosti) převzala vláda ČLR.
Od devadesátých let 20. století dochází k tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky (Tchaj-wanu) o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti právo veta. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda Demokratické pokrokové strany), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Tchaj-wanu o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Tchaj-wanu. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun jen nedávno sklidil kritiku za to, že vrátil poslední žádost tchajwanského prezidenta Čchen Šuej-piena o plné členství v OSN, aniž by dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem.
Tchaj-wan, v současnosti příkladně demokratický a de facto samostatný stát, nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel ostrova na účast v OSN a v přidružených organizacích (např. ve Světové zdravotnické organizaci).

[editovat]Správní členění

Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky.
Čínská republika se správně člení na 2 provincie (省, shěng / séng) a 2 centrálně spravovaná města (市, shìh / chhī). Provincie se dále dělí na celkem 18 okresů (縣, siàn / kōan) a 5 měst na úrovni okresu.
Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisučínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičníchznacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.
druhčeskytradičnětchung-jungchan-jüpošta a mapytchajwansky
republikaČínská republika中華民國Jhonghuá MínguóZhōnghuá MínguóChunghua MinkuoTiong-hoâ Bîn-kok
provincieFu-ťien福建省Fújiàn shěngFújiàn shěngFukien shengHok-kiàn-séng
okresLien-ťiang連江縣Liánjiang siànLiánjiāng xiànLienchiang hsienLiân-kang-kōan
okresŤin-men金門縣Jinmén siànJīnmén xiànKinmen hsienKim-mn̂g-kōan
provincieTchaj-wan台灣省Táiwan shěngTáiwān shěngTaiwan shengTâi-oân-séng
okresČang-chua彰化縣Jhanghuà siànZhānghuà xiànChanghua hsienChiang-hòa-koān
okresChua-lien花蓮縣Hualián siànHuālián xiànHualien hsienHoa-liân-koān
okresI-lan宜蘭縣Yílán siànYílán xiànIlan hsienGî-lân-koān
okresJün-lin雲林縣Yúnlín siànYúnlín xiànYunlin hsienHûn-lîm-koān
okresKao-siung高雄縣Gaosyóng siànGāoxióng xiànKaohsiung hsienKo-hiông-koān
okresMiao-li苗栗縣Miáolì siànMiáolì xiànMiaoli hsienBiâu-le̍k-koān
okresNan-tchou南投縣Nántóu siànNántóu xiànNantou hsienLâm-tâu-koān
okresPcheng-chu澎湖縣Pénghú siànPénghú xiànPenghu hsienPhêⁿ-ô·-koān
okresPching-tung屏東縣Píngdong siànPíngdōng xiànPingtung hsienPîn-tong-koān
okresSin-ču新竹縣Sinjhú siànXīnzhú xiànHsinchu hsienSin-tek-koān
okresTchaj-čung台中縣Táijhong siànTáizhōng xiànTaichung hsienTâi-tiong-koān
okresTchaj-nan台南縣Táinán siànTáinán xiànTainan hsienTâi-lâm-koān
okresTchaj-pej台北縣Táiběi siànTáiběi xiànTaipei hsienTâi-pak-koān
okresTchaj-tung台東縣Táidong siànTáidōng xiànTaitung hsienTâi-tang-koān
okresTchao-jüan桃園縣Táoyuán siànTáoyuán xiànTaoyuan hsienThô-hn̂g-koān
okresŤia-i嘉義縣Jiayì siànJiāyì xiànChiayi hsienKa-gī-koān
městoSin-ču新竹市Sinjhú shìhXīnzhú shìHsinchu shihSin-tek-chhī
městoTchaj-čung台中市Táijhong shìhTáizhōng shìTaichung shihTâi-tiong-chhī
městoTchaj-nan台南市Táinán shìhTáinán shìTainan shihTâi-lâm-chhī
městoŤi-lung基隆市Jilóng shìhJīlóng shìKeelung shihKe-lâng-chhī
městoŤia-i嘉義市Jiayì shìhJiāyì shìChiayi shihKa-gī-chhī
městoKao-siung高雄市Gaosyóng shìhGāoxióng shìKaohsiung shihKo-hiông-chhī
městoTchaj-pej台北市Táiběi shìhTáiběi shìTaipei shihTâi-pak-chhī

[editovat]Doprava

Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Páteř silniční dopravy zde tvoří dvě souběžné dálnice č. 1 a 3 propojující sever a jih ostrova. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod Tichého oceánu. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Bohužel kvůli zemětřesením a tajfunůmzde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.
Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři:
Sever a jih ostrova spojuje vysokorychlostní železnice TAIWAN HIGH SPEED RAIL. Kopíruje západní pobřeží. Využívá soupravy 700T dodané z Japonska (Schinkansen). Maximální rychlost je 300km/h. Vybudováno bylo 8 stanic. Z Taipei na severu do Kaoshingu na jihu trvá cesta 90 minut.
(Zdroj: Wikipedie)